(1889). Důstojnému pánu, panu P. Bonifaciu Vajdovi, milému svému spolubratru, ku padesátým Jeho narozeninám, 18. září 1889, sbor bratří benediktinů rajhradských: Pětkrát deset vesen uplynulo, Co Tě máť Tvá na svět uvítala, Radostí se její srdce dmulo, Se slzou Tě v oku objímala ; Otec vroucně Bohu děkoval, S přející se přízní radoval. S jakou pak Tě stálou pečlivostí Otec s máti v mládí pěstovali - Nic jim těžko, všecko s ochotností Na výchovu Tvoji nakládali Z prospěchů Tvých vždy se těšíce, V paměti Tvé blaho majíce. Jako jinoch do Rajhradu spěješ, V klášterní se ústraň uchyluješ, Tuto spásy své si píleť přeješ, Řehole se svaté podrobuješ. Takto žiješ plných třicet let, Co jsi složil slib, let dvacet pět. Vzezření Tvé stáří nezrazuje; Neboť mladistvě až vyjímá se. Na vzdor Abraham se přibližuje ; A Tvé jméno k starým počítá se. Nové půlstoletí nastává - Kdo ví, jak as dlouho potrvá? Nuže, přijmi, bratře, naše přání: Bůh Tě račiž dlouho zachovati, On Ti uděl Svého požehnání, Náplň všeho dobra rač Ti dáti, Svěžích vezdy uštědři Ti sil, Abys v kruhu našem šťastně žil! v Brně: Knihtiskárna benedikt. v Brně.

Důstojnému Pánu, Panu P. Bonifaciu Vajdovi, Milému Svému Spolubratru, Ku Padesátým Jeho Narozeninám, 18. Září 1889, Sbor Bratří Benediktinů Rajhradských: Pětkrát Deset Vesen Uplynulo, Co Tě Máť Tvá Na Svět Uvítala, Radostí Se Její Srdce Dmulo, Se Slzou Tě V Oku Objímala ; Otec Vroucně Bohu Děkoval, S Přející Se Přízní Radoval. S Jakou Pak Tě Stálou Pečlivostí Otec S Máti V Mládí Pěstovali - Nic Jim Těžko, Všecko S Ochotností Na Výchovu Tvoji Nakládali Z Prospěchů Tvých Vždy Se Těšíce, V Paměti Tvé Blaho Majíce. Jako Jinoch Do Rajhradu Spěješ, V Klášterní Se ústraň Uchyluješ, Tuto Spásy Své Si Píleť Přeješ, Řehole Se Svaté Podrobuješ. Takto žiješ Plných Třicet Let, Co Jsi Složil Slib, Let Dvacet Pět. Vzezření Tvé Stáří Nezrazuje; Neboť Mladistvě Až Vyjímá Se. Na Vzdor Abraham Se Přibližuje ; A Tvé Jméno K Starým Počítá Se. Nové Půlstoletí Nastává - Kdo Ví, Jak As Dlouho Potrvá? Nuže, Přijmi, Bratře, Naše Přání: Bůh Tě Račiž Dlouho Zachovati, On Ti Uděl Svého Požehnání, Náplň Všeho Dobra Rač Ti Dáti, Svěžích Vezdy Uštědři Ti Sil, Abys V Kruhu Našem šťastně žil! v Brně: Knihtiskárna benedikt. v Brně, 1889.

Důstojnému Pánu, Panu P. Bonifaciu Vajdovi, Milému Svému Spolubratru, Ku Padesátým Jeho Narozeninám, 18. Září 1889, Sbor Bratří Benediktinů Rajhradských: Pětkrát Deset Vesen Uplynulo, Co Tě Máť Tvá Na Svět Uvítala, Radostí Se Její Srdce Dmulo, Se Slzou Tě V Oku Objímala ; Otec Vroucně Bohu Děkoval, S Přející Se Přízní Radoval. S Jakou Pak Tě Stálou Pečlivostí Otec S Máti V Mládí Pěstovali - Nic Jim Těžko, Všecko S Ochotností Na Výchovu Tvoji Nakládali Z Prospěchů Tvých Vždy Se Těšíce, V Paměti Tvé Blaho Majíce. Jako Jinoch Do Rajhradu Spěješ, V Klášterní Se ústraň Uchyluješ, Tuto Spásy Své Si Píleť Přeješ, Řehole Se Svaté Podrobuješ. Takto žiješ Plných Třicet Let, Co Jsi Složil Slib, Let Dvacet Pět. Vzezření Tvé Stáří Nezrazuje; Neboť Mladistvě Až Vyjímá Se. Na Vzdor Abraham Se Přibližuje ; A Tvé Jméno K Starým Počítá Se. Nové Půlstoletí Nastává - Kdo Ví, Jak As Dlouho Potrvá? Nuže, Přijmi, Bratře, Naše Přání: Bůh Tě Račiž Dlouho Zachovati, On Ti Uděl Svého Požehnání, Náplň Všeho Dobra Rač Ti Dáti, Svěžích Vezdy Uštědři Ti Sil, Abys V Kruhu Našem šťastně žil! v Brně: Knihtiskárna benedikt. v Brně, 1889.